Potřebujete geodeta?

... tak to zkuste s námi.
























































































3D laserové skenování

3D laserové skenování je moderní metodou sběru geodetických dat. 3D laserový skener dokáže pomocí laserového paprsku během velmi krátké doby pořídit velké množství dat. Pořízená data pak obsahují informace o poloze bodů, „jasnosti“ bodů popřípadě i barvě bodů a objem těchto dat bývá obvykle v řádech milionů bodů. Metoda laserového skenování je označována za metodu neselektivního měření, což znamená, že v terénu nedochází k výběru významných bodů jako při klasickém měření. Body jsou tudíž naskenované ať je považujeme za důležité či nikoliv (na druhé straně zase se na nic nezapomene :-)).

Výsledný produkt skenování se nazývá bodové mračno. Z takto pořízených dat je pak v případě potřeby s ohledem na způsob následného zpracování možné odstranit body, které do výsledného souboru bodů „nepatří“ pomocí speciálního SW. Rovněž existují SW nástroje na vektorizaci bodových mračen, tzn. že na základě bodového mračna se vytváří výkresový 3D soubor, obsahující základní geometrické prvky jako například úsečky, kružnice, ale i jednoduchá geometrická tělesa jako například kvádr, válec apod. se kterými již můžeme snadno pracovat v grafických programech jako jsou AutoCAD, Microstation a další. Vektorizace se zpravidla provádí v poloautomatizovaném režimu, kdy je třeba již provádět selekci dat za pomoci obsluhy. Výhodou vektorového modelu je jeho datová velikost, která je zpravidla o několik řádů menší než v případě bodového mračna. Je však zřejmé, že vektorizací dochází ke generalizaci prostorových dat a tedy k jisté ztrátě informace. Vektorizace se používá pro vytváření 3D počítačových modelů nebo i pro vytváření 2D výkresů jako jsou například půdorysy budov, řezy budovami, pohledy na fasády příčné i podélné řezy, řezy terénem apod.

Zpracovaný pohled na fasádu domu

V některých případech, zejména pak při zjišťování kubatur je husté pokrytí povrchu naskenovanými body ku prospěchu a jakákoliv selekce bodů by v tomto případě znamenala menší přesnost výsledku. Speciální SW nástroje umožňují přímo z bodového mračna vypočítávat kubatury. Z bodového mračna je pak možné vytvořit tzv. drátový model, což je již vektorový objekt, tvořený trojúhelníky, které spojují naskenované body. Vzhledem k tomu, že takovýto drátový model je však objemem dat obdobný jako bodové mračno, používá se pro jeho vytvoření a snažší manipulaci s ním „zředění“ bodů (samozřejme vykoupené ztrátou podrobnosti skenovaného povrchu).

Velice významným výstupem laserového skenování je bezesporu pořízení ortho-foto snímku. Při pořízení klasické fotografie dochází vlivem perspektivy ke zkreslení rozměrů směrem k okrajům. V případě laserového skenování lze pořídit snímek naskenované plochy tak, jeko by byl ve všech bodech pohled na tuto plochu kolmý a tudíž nedochází ke zkreslení rozměrů. Z takto pořízeného ortho-foto snímku pak lze při znalosti měřítka snadno odměřovat skutečné rozměry. Tohoto výstupu lze s výhodou použít v případech, kdy je zaměřováno staré nebo poškozené zdivo kdy standardní vektorovou kresbou je velice problematické zachycení například vybouraných otvorů nebo okrajů ubouraných zdí.

Ortho-foto snímek pořízený ze skenovaného 3D modelu

Neméně významným výstupem mohou být i panoramatické snímky s možností přímého určování vzdáleností a ploch. Tento výstup vyžaduje přítomnost serveru, který je schopen na základě určení místa v panoramatickém snímku zjistit přesné souřadnice v bodovém mračnu a následně vypočítat vzdálenost resp. plochu. Komunikace mezi serverem a uživatelem se děje prostřednictvím webového prohlížeče, tudíž velice intuitivním způsobem.

Panoramatický pohled s možností měření

Naskenovaná data lze rovněž prezentovat pomocí videa, kde je možné definovat "trasu prohlídky".



webDesign: © Mathes